| Aethusa cynapium L. | 
					
						| Tetlucha kozí pysk | 
					
						| Vědecká synonyma: |  | 
					
						| Česká synonyma: |  | 
					
						|  |  | 
					
						| Anglický název: | Fool´s parsley | 
					
						| Slovenský název: | Tetucha kozia | 
					
						| Německý název: | Hundspetersilie | 
					
						| Kód Bayer (EWRS): | AETCY | 
					
						| Čeleď: | Apiaceae / Miříkovité | 
					
						| Botanický popis: | Jednoletý přezimující, lysý, jedovatý plevelný druh s krátkým vřetenovitým kořenem. Lodyha 5 – 70 (- 110) cm vysoká, na bázi přímá, od dolní 1/3 větvená, tmavě šedozelená, tupě hranatá až slabě rýhovaná, někdy slabě ojíněná; větvená část lodyhy v uzlinách výrazně zprohýbaná, větve poměrně silné, často dále bohatě větvené (v rozložitém habitu rostliny velmi často hlavní lodyha nedominuje). Lodyžní listy střídavé, řapíkaté, tmavě zelené, čepel obvykle 2x trojčetná, lístečky v obrysu široce vejčité až kopinaté, zastřihovaně peřenosečné s 1 – 2 mm širokými, tupě špičatými koncovými úkrojky. Květenstvím je složený okolík, obal chybí, obalíčky nejčastěji z 2 – 3 svěšených, čárkovitých, 3 – 4 mm, za plodu až 6 – 9 mm dlouhých listenů (obr.). Květy oboupohlavné, kališní cípy ± nezřetelné, korunní lístky bílé nebo se zeleným pruhem ve střední části. Dvounažky široce vejcovité až téměř kulovité; merikarpia za zralosti  4 – 4,5 mm dlouhá, s vyniklými podélnými žebry na hřbetní straně, slámově žlutá. | 
					
						| Reprodukce a šíření: | Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od června do října a na každé z nich se vytvoří až přes 500 semen, která jsou dlouze dormantní. Vzchází nejčastěji z povrchu či povrchových vrstev půdy, klíčení je stimulováno světlem. Jsou dlouhověká a z půdní zásoby klíčí během celého vegetačního období, rostliny snadno přezimují. Šíří se osivem zelenin (petržel, mrkev), komposty, statkovými hnojivy aj. | 
					
						| Rozšíření a hospodářský význam: | Rozšířena po téměř celé Evropě s výjimkou nejjižnějších oblastí, Kavkaz a Malá Asie; zavlečena do Severní Ameriky. U nás se roztroušeně až dosti hojně vyskytuje na celém území státu od nížin až do nižších a středních podhorských poloh, výšková horní hranice souvislého rozšíření odpovídá horní hranici výskytu polních kultur. Relativně nižší frekvence je v oblastech s ultrabazickým podkladem. Roste na polích, zahradách, úhorech, navážkách, okrajích cest, smetištích aj. Zapleveluje nejčastěji okopaniny (cukrovka) a zeleniny, v hustých porostech obilnin a pícnin se neuplatní. Jedná se o středně nebezpečný plevelný druh, škodlivý zejména v zelinářských a řepařských oblastech. Rostlina je jedovatá, vyšší dávky mohou způsobit otravy nebo i smrt. | 
					
						|                   | 
					
						| 
								
 |