Galinsoga parviflora CAV.
|
Pěťour maloúborný
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
Pěťour malokvětý
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Gallant soldier
|
|
Slovenský název:
|
Žltnica maloúborová
|
|
Německý název:
|
Kleinblütiges Franzosenkraut
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
GASPA
|
|
Čeleď:
|
Asteraceae / Hvězdnicovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý, světle zelený plevelný druh s bohatým kořenovým systémem. Lodyha je přímá, větvená, 20 – 80 cm vysoká, dole lysá. Listy jsou vstřícné, dolní listy jsou řapíkaté, řapíky tenké, kratší než čepel, která je vejčitá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, mělce pilovitá, špičatá; horní listy jsou přisedlé, kopinatě vejčité. Květenstvím jsou chudé koncové vidlany, nesoucí drobné květní úbory, 3 – 5 mm v průměru, stopky úborů kratičce přímo odstále chlupaté, chlupy kratší než 0,5 mm, žlázky řídké, krátké, odstálé. Zákrov je jedno až dvouřadý z vejčitých opadavých listenů. Úbor má 4 - 5 okrajových jazykovitých kvítků, jež jsou souměrné, jednopohlavné samičí, paprskovité, s bílou, krátkou, trojzubou, jazykovitou korunou. Terčovité kvítky jsou trubkovité, pravidelné, oboupohlavné, se žlutými, pěticípými korunami. Drobné, 1 – 1,5 mm dlouhé, ochmýřené nažky mají matný, černý, podélně brázděný povrch, s roztroušenými, krátkými, žlutavými chloupky. Krátký chmýr je lesklý a bělavý. Nažky z oboupohlavných terčovitých květů jsou v průřezu okrouhlé až čtvercovité, s vějířovitě rozloženým chmýrem, asi zdéli nažky. Obvodové jazykovité květy mají nažky klínovité, na průřezu kosočtverečné, pouze s několika krátkými chlupy chmýru.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se generativně. Kvetení probíhá od května do prvních podzimních mrazů. Jedna rostlina vyprodukuje 5 000 – 30 000 nažek, které mohou klíčit již krátce po uzrání, nejlépe na povrchu nebo velmi mělce v půdě. Vzchází za příznivé teploty a vlhkosti půdy později na jaře a etapovitě po celou vegetaci. Největšího rozvoje dosahuje v druhé polovině léta. Rostliny mají velice rychlý vývoj a vytvářejí za rok i několik generací. V ulehlé půdě vydrží nažky životné několik let. Na pole a zahrady se šíří různým způsobem, zvlaště pak větrem, vodou, nářadím, zvířaty, komposty, hnojem, balíčkovanou sadbou, zahradní zeminou, osivem apod.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Pochází z Jižní Ameriky. V 19. století byl zavlečen do celé Ameriky, Evropy, Afriky, jižní Asie, Austrálie, na Nový Zéland aj. Popsán byl v roce 1794 Cavanillem, podle pěstovaných exemplářů z botanické zahrady v Madridu a v Paříži. Dnešní evropské exempláře pocházejí většinou z potomstva botanické zahrady pařížské. Z různých botanických zahrad, které pěťour pěstovaly, se brzy zaplevelilo okolí a rychle se rozšiřoval i dále. U nás byl poprvé pěstován v Pražské botanické zahradě v roce 1823, na jižní Moravě se objevil roku 1888 a dnes je spolu s pěťourem srstnatým hojně rozšířeným plevelem nížin i podhůří. Roste na polích, zahradách, rumištích, cestách aj. Vyskytuje se zejména na dobře hnojených a zavlažovaných půdách. Na orné půdě je rozšířen především v zelinářských oblastech v okopaninách a zelenině – zde je jedním z nejúpornějších plevelů. Je velmi odolným druhem a snáší i extrémní podmínky (cesty, zdi, dlažba aj.).
|
        
|
|
|