Lathyrus tuberosus L.
|
Hrachor hlíznatý
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Tuberous pea,
earth-nut pea
|
|
Slovenský název:
|
Hrachor hľuznatý
|
|
Německý název:
|
Knollen-Platterbse
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
LTHTU
|
|
Čeleď:
|
Fabaceae / Bobovité
|
|
Botanický popis:
|
Nižší až středně vysoký, vytrvalý, vonný, ozdobný plevel. Kořeny dlouhé, tenké, s kulovitými nebo vejcovitými, 10 – 22 mm dlouhými, hnědými, uvnitř bílými hlízkami. Lodyhy popínavé nebo poléhavé, 20 – 50 (-110) cm dlouhé, tenké, hranaté, nekřídlaté, lysé. Listy střídavé, sudozpeřené, jednojařmé s větvenou úponkou. Palisty polostřelovité až čárkovitě kopinaté. Květenstvím jsou dlouze stopkaté úžlabní hrozny s 3 – 5 (- 6) květy. Květy souměrné, dvouobalné, pětičetné, oboupohlavné a velmi vonné. Kalich zvonkovitý, lysý, zelený. Koruna zpravidla 14 -16 mm dlouhá, tmavě růžová, křídla v horní části fialová, člunek červenavý. Plodem jsou nepukavé lusky, s (1 -) 2 – 5 (- 8) semeny, v obrysu podlouhlé, často srpovitě prohnuté, 22 – 30 mm dlouhé, 5 – 6 mm široké, v místech semen silně vypouklé, ve švech slabě zaškrcované, lysé, světle hnědé. Semena stlačeně kulovitá, 4 – 5,6 mm dlouhá, matná, olivově zelená nebo světle hnědá, hilum zabírá 1/6 – 1/5 obvodu semene.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Kvete od května do srpna a na jedné rostlině dozrává až přes 100 semen. Čerstvá semena klíčí nepravidelně, promrznutím se klíčivost zvyšuje. Vegetativně se množí kořenovými hlízkami, které bývají uložené až v podorničních vrstvách. Orbou jsou vynášeny k povrchu půdy a další kultivací jsou roznášeny po ploše. Semena se šíří osivem (luskovin a luskoobilních směsek) a hlízy komposty, půdou, nářadím apod.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Vyskytuje se v Evropě kromě jižního Portugalska a Španělska, jihozápadní a střední Asii. U nás se hojně vyskytuje v teplých oblastech na polích, mezích, polních cestách, suchých úhorech, náspech tratí a silnic, příkopech, trávnících, parcích apod. Preferuje bazické podklady, nejčastěji na teplých, sušších, slunných až polostinných stanovištích. Zapleveluje hlavně obiloviny. Jedná se o méně významný plevelný druh. Přes dosti vysoký obsah cukru jsou kořenové hlízky natrpklé, ale mírně chutnají po oříškách. Proto se jim často podle tvaru a chuti říká zemní ořechy. Mohou se pojídat za syrova, ale lepší jsou vařené ve slané vodě. Někde se podávají jako lahůdka, jinde se pojídají jen v době hladu. Po požití velkého množství působí nadýmání a zácpy. V lidovém lékařství se proto používají při průjmech.
|
     
|
|
|