Abutilon theophrasti MED.
|
Mračňák Theophrastův
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
velvetleaf
|
|
Slovenský název:
|
Podslnečník Theofrastov
|
|
Německý název:
|
Samtpappel,
Lindenblättrige Schönmalve
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
ABUTH
|
|
Čeleď:
|
Malvaceae / Slézovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletá, sametově zelená bylina. Kořen hlavní je kůlovitý, postranní tenké. Lodyhy jsou 20 – 210 cm vysoké, přímé, jednoduché nebo v horní části krátce větvené, hustě krátce chlupaté měkkými jednoduchými chlupy v hojné míře žláznatými. Listy dlouze řapíkaté, hluboce srdčité, s dlouze protaženou špičkou, drobně odstále zubaté, oboustranně krátce hustě svazčitě chlupaté (obr.). Květy v paždí listů v jednoduchých vrcholičnatých květenstvích, květní stopky hustě chlupaté. Kalich sotva do poloviny srostlý, s lístky široce kopinatými až široce eliptickými, špičatými, hustě chlupatými. Korunní lístky obvejčité, nahoře mělce vykrojené, 6 – 15 mm dlouhé, žluté. Poltivé plody z 9 – 15 plůdků, až 2x delší než kalich, skoro tak vysoké jako široké, 20 – 25 mm v průměru, hustě krátce chlupaté; plůdky nahoře na vnějším konci se dvěma zobánky, za zralosti směřujícími do stran, černohnědé. Semena ledvinovitá, asi 3 mm vysoká, 3,5 mm dlouhá, s roztroušenými krátkými jednoduchými chlupy, černohnědá, s velmi drobnými bradavkami.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Kvete od července do října a na jedné rostlině dozrává několik set až tisíc semen (700 – 17 000 semen). U určité části semen je vyvinut klíční odpočinek – tzv. tvrdosemennost, který je způsoben nepropustností semen pro vodu. Množství tvrdých semen je závislé na stanovišti a průběhu vegetační sezóny (u nás zjištěno 26 – 90 % tvrdých semen). Tvrdá semena mohou klíčit teprve po porušení osemení v půdě, příp. po umělém porušení. Semena zrají od konce srpna, pomalu vysemeňují, avšak přesto se část semen může dostat do půdy již koncem léta a některá z nich mohou vzejít. V našich podmínkách semenáče nepřečkávají zimu. Hromadné vzcházení nastává až později na jaře, od poloviny do konce května. Semena si uchovávají dlouhodobou klíčivost. Diaspory nemají speciální přizpůsobení k rozšiřování a jsou šířeny převážně činností člověka. Mohou být však šířena i endozoochorně.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Původní areál je kladen do prostoru mezi Přední Asií a jihovýchodní Asií. Dnes je rozšířen kromě chladných oblastí téměř po celém světě – v teplejších částech Evropy, Asie a Severní Ameriky, místy zdomácnělý v severní Africe a Austrálii, jinde zplaňuje. U nás byl dříve kromě botanických zahrad ojediněle pěstován jako léčivka či okrasná rostlina a občas v teplejších oblastech zplaněl. Větší přísun diaspor na naše území nastal v posledních desetiletích, především s olejninami (severoamerické sojové boby), obilím, osivem, bavlnou aj. Je charakteristickým druhem labské cesty adventivů. Proto se s ním většinou setkáváme na rumištích, železničních nádražích, v přístavech a překladištích, dvorech přádelen bavlny a závodů na zpracování olejnin, kolem zemědělských objektů (odpad ze sojových bobů je zkrmován), v zahrádkách, na kompostech apod. Od konce šedesátých let a především poslední dobou stále častěji vystupuje i jako plevel na polích (nejčastěji v cukrovce, ale též v kukuřici, bramborech, slunečnici aj.). Pravidelně se vyskytuje především v Polabí a v okolí Prahy a Brna, jako polní plevel nejčastěji v teplém středním Polabí. Rostlina je náročná na vyšší teplotu ve vegetačním období, především však na vlhkost v půdě. Jedná se u nás zatím o málo významný cizí expanzivní plevel, ale lze očekávat další šíření v řepařské a kukuřičné výrobní oblasti. Je též textilní rostlinou, vlákno je použitelné jako náhražka juty pro výrobu hrubých obalových tkanin a motouzů. Také slouží k výrobě papíru. Semena jsou bohatá olejem, který má diuretické vlastnosti a je vhodný pro potravinářský i technický průmysl. Má rovněž široké použití v lékařství.
|
        
|
|
|