Silene noctiflora L.
|
Silenka noční
|
|
Vědecká synonyma:
|
Melandrium noctiflorum (L.) FRIES
|
|
Česká synonyma:
|
Knotovka noční
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Night-flowering catchfly
|
|
Slovenský název:
|
Knôtovkovec nočný
|
|
Německý název:
|
Acker-Leimkraut,
Acker-Lichtnelke,
Acker-Nachtnelke,
Nachtblühendes Leimkraut
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
MELNO
|
|
Čeleď:
|
Caryophyllaceae / Hvozdíkovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý časně jarní, za mírné zimy i přezimující plevelný druh. V ornici vytváří větvený kůlový kořen. Lodyha obvykle jediná, přímá, chudě větvená, pýřitá až srstnatá, nahoře lepkavá, (5 -) 10 – 30 (- 80) cm vysoká. Listy vstřícné, celokrajné; přízemní a nejdolejší lodyžní listy obkopinaté, k bázi zúžené, na vrcholu špičaté nebo zaokrouhlené; střední a horní lodyžní listy nejčastěji obkopinaté nebo eliptické, špičaté až tupě špičaté. Květenství vidlan, někdy přecházející v krátký vijan, řidčeji rostliny s jediným terminálním květem. Květy oboupohlavné, pravidelné, pětičetné, krátce stopkaté; kalich za květu úzce válcovitě kuželovitý, za plodu vejcovitě kuželovitý až vřetenovitý, 17 – 29 mm dlouhý, chlupatý a lepkavý; korunní lístky hluboce dvouklané, na líci bílé až narůžovělé, na rubu smetanově bílé až bledožluté, pakorunka vyvinuta, čnělky 3. Květy jsou vonné, ve dne zpravidla zavřené, v noci se otevírají. Plod je vejčitá tobolka, 14 – 16 mm dlouhá, zcela uzavřená delším kalichem, v době zralosti se otevírá 6 nazpět zahnutými zuby. Semena jsou ledvinovitá až kulovitě ledvinovitá, 1,1 – 1,4 mm dlouhá, osemení hrbolkaté až bradavčité, hnědé až hnědošedé.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od června do podzimu a na jedné rostlině dozrává několik set semen, jež klíčí z povrchových vrstev půdy po celou vegetační dobu, nejvíce však časně zjara po promrznutí.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Je rozšířena od Britských ostrovů, Dánska a jižní části Fennoskandie přes střední Evropu po severovýchodní Středozemí, k východu dále přes mírné pásmo západní Sibiře po Altaj; zavlečena i do Severní Ameriky. U nás archeofytem, vyskytuje se převážně v nížinách a pahorkatinách. Roste na polích, zahradách, vinicích, úhorech, rumištích, v okolí lidských sídlišť aj. Nejčastěji na vápnitých půdách (slíny, spraše). Zapleveluje zpravidla časněji vysévané jařiny, často je rozšířena na strništích, v okopaninách a jiných širokořádkových plodinách. Jedná se o méně významný plevelný druh.
|
       
|
|
|