Herba
Atlas plevelů
verze 2.2
Client: 34.204.169.76
Server: 81.0.232.118
www.jvsystem.net (port:80)
Uživatelů online: 20
Česká verze  English version  Deutsche Version

Falcaria vulgaris BERNH.

Srpek obecný

Vědecká synonyma:
Česká synonyma:
Anglický název: Longleaf
Slovenský název: Kosáčik obyčajný
Německý název: Gemeine Sichelmöhre,
Sichelmöhre
Kód Bayer (EWRS): FALVU
Čeleď: Apiaceae / Miříkovité  zobrazit druhy...
Botanický popis: Dvouletý až víceletý, sivozelený, ± lysý plevelný druh. Kořen dlouhý vřetenovitý, až 1,5 cm tlustý, nasládlý a ostře aromatický, bělavý, zasahující často hluboko do půdy (až přes 100 cm). Stonek přímý nebo obloukovitě vystoupavý, oblý, 40 – 90 cm vysoký, jemně rýhovaný, rozkladitě větvený. Listy ± tuhé, dolní celistvé nebo 2 – 3 sečné, s řapíkem až 40 cm dlouhým, střední 1 – 2x trojsečné, s úkrojky 2 – 3klanými, prostředními někdy až zpeřenými, koncové úkrojky čárkovitě kopinaté až čárkovité, špičaté, na okraji ostře chrupavčitě pilovité, někdy celé mírně srpovitě zahnuté, horní listy nápadně se zmenšující. Okolíky ± ploché, obal i obalíčky vyvinuty. Obaly ze 4 – 8 (- 15) úzce kopinatých, nestejně dlouhých listenů; obalíčky z (3 -) 4 – 8 (- 15) čárkovitých listenů. Okolíky 1. a 2. řádu s květy oboupohlavnými, malé a pozdě kvetoucí okolíky 3. řádu s květy pouze samčími. Květy drobné, kalich nezřetelný, korunní lístky široce obvejčité, lžícovitě prohnuté, s dovnitř zahnutým vrcholem, 0,7 – 0,9 mm dlouhé, bělavé. Dvounažky úzce válcovité, více než 2x delší než široké; merikarpia tupě žebernatá, 3 – 4 mm dlouhá, 1,1 – 1,6 mm široká, žlutohnědá až šedohnědá.
Reprodukce a šíření: Rozmnožuje se převážně generativně. Kvete od července do října a na jedné rostlině dozrává až několik tisíc semen (3000). Čerstvě dozrálá semena jsou málo klíčivá a lépe klíčí až v příštím roce na jaře po přezimování v půdě, nejlépe z hloubky do 4 cm. Šíří se hlavně špatně vyčištěným osivem, nářadím, kompostem, zeminou a z rostlin rostoucích na okrajích polí, mezích apod. Zaplevelení mohou způsobit také zavlečené úlomky kořene, jež mají regenerační schopnost (adventivní pupeny na kořenové hlavě), např. nářadím při obdělávání půdy jsou kořeny zpřetrhány a roznášeny na další části pozemků či jiná pole. V extrémních podmínkách suchých travnatých stanovišť se může šířit jako stepní běžec celými svinutými rostlinami.
Rozšíření a hospodářský význam: Vyskytuje se v Evropě od severovýchodního Španělska přes střední Evropu do Pobaltí a přes severní Itálii na Balkán, Ukrajina a jižní Rusko, Malá Asie, Sýrie, Irák, Irán, Afghánistán, jihozápadní Sibiř; druhotně v Nizozemí, Velké Británii, Severní Americe, Střední Americe, snad také v Maroku a Alžírsku. U nás se vyskytuje v nížinách a teplejších pahorkatinách - zde především v severních a západních Čechách. Kromě horských oblastí jsou značné absence v jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině, ve Slezsku a na nejvýchodnější Moravě. Roste na suchých travnatých a křovinatých stráních, mezích, železničních a silničních náspech, suchých příkopech, svazích úvozů, pastvinách, úhorech, okrajích cest, výslunných lesních okrajích, někdy jako plevel v lemech polí a vinicích. Je poměrně světlomilný a teplomilný, vázaný na suché, převážně značně alkalické, často vápnité půdy. Stepní charakter rostliny se projevuje i v odolnosti vůči požárům – díky bohatým tuhým zbytkům listů při bázi rostliny, zakrývajícím pupeny. Na polích zapleveluje převážně víceleté pícniny, avšak dobře se uplatňuje i v širokořádkových plodinách či prořídlých obilovinách. Jedná se zpravidla o málo významný plevelný druh. Kdysi byly hořce chutnající prýty této rostliny pod označením Herba falcariae užívány jako léčivý prostředek.
BBCH 00 BBCH 15 BBCH 38 BBCH 65 BBCH 65 BBCH 75 BBCH 85