Herba
Atlas plevelů
verze 2.2
Client: 44.220.41.140
Server: 81.0.232.118
www.jvsystem.net (port:80)
Uživatelů online: 8
Česká verze  English version  Deutsche Version

Dipsacus fullonum L.

Štětka planá

Vědecká synonyma: Dipsacus sylvestris HUDS.
Česká synonyma: Štětka lesní
Anglický název: Wild teasel
Slovenský název: Štetka lesná
Německý název: Wilde Karde
Kód Bayer (EWRS): DIWSI
Čeleď: Dipsacaceae / Štětkovité  zobrazit druhy...
Botanický popis: Statná až mohutná dvouletá bylina s vřetenovitým kořenem a přízemní listovou růžicí za květu odumřelou. Lodyha přímá, 80 – 150 (- 200) cm vysoká, v horní části větvená, ostnitá, světle zelená. Listy přízemní růžice řapíkaté, s čepelí celistvou, obvejčitou, eliptickou až podlouhlou, na okraji nepravidelně (hrubě) vroubkovanou, vzácně celokrajnou. Lodyžní listy vstřícné, přisedlé, až 30 cm dlouhé, s čepelí celistvou, kopinatou až úzce obvejčitou, hrubě vroubkovanou, zubatou až pilovitou, někdy celokrajnou, na líci ± lysou, na rubu na hlavní žilce a u větších listů i na žilkách postranních ostnité, na okraji lysé nebo roztroušeně štětinatě chlupaté. Lodyžní listy jsou na bázi vzájemně srostlé a tvořící nádržku, v níž se zadržuje dešťová voda. Drobné oboupohlavné květy jsou hustě směstnány ve velké válcovité nebo vejcovité, 4 – 8 cm dlouhé koncové strbouly podepřené čárkovitými, ostnitými, nestejně dlouhými, obloukem vztyčenými zákrovními listeny. Lůžko je poseto až 25 mm dlouhými plevkami, jež jsou delší než květy a vynikají ze strboulu, na vrcholu jsou zúžené, s rovnou, ostrou brvitou špičkou. Koruna asi 13 mm dlouhá, světle fialová, zřídka bílá. Plodem jsou nažky podlouhlé, na průřezu 4hranné, 4 – 5 mm dlouhé, světle hnědé.
Reprodukce a šíření: Rozmnožuje se generativně. Rostliny kvetou od července do září a rozkvétají postupně od středu strboulu směrem nahoru i dolů. Šíří se přirozeným vysemeněním na stanovišti, lidskou činností a dalšími způsoby.
Rozšíření a hospodářský význam: Vyskytuje se v západní, střední a jižní Evropě, Předkavkazí, Malé Asii a Iránu. U nás roste roztroušeně až hojně v teplých oblastech nížin a pahorkatin, vzácně v nadmořských výškách nad 500 m. Je častá zejména na pustých místech, rumištích, náspech komunikací, hrázích vodních toků, náplavech, příkopech, okrajích křovin, pastvinách, skládkách, navážkách aj. Většinou na čerstvě vlhkých, úživných a bázemi bohatých, ± humózních, jílovitých a hlinitých půdách. Ruderál, na orné půdě se vyskytuje ojediněle. Jedná se o málo významný plevelný druh. Lodyhy se zralými strbouly se často používají jako součásti suchých kytic, věnců apod.
BBCH 00 BBCH 19 BBCH 32 BBCH 67 BBCH 95 BBCH 95 BBCH 95