Herba
Atlas plevelů
verze 2.2
Client: 54.92.163.105
Server: 81.0.232.118
www.jvsystem.net (port:80)
Uživatelů online: 35
Česká verze  English version  Deutsche Version

Barbarea vulgaris R. BR.

Barborka obecná

Vědecká synonyma:
Česká synonyma:
Anglický název: Winter-cress
Slovenský název: Barborka obyčajná
Německý název: Echte Winterkresse,
Echtes Barbarakraut
Kód Bayer (EWRS): BARVU
Čeleď: Brassicaceae / Brukvovité  zobrazit druhy...
Botanický popis: Vytrvalý plevel, který v půdě vytváří mohutný, obvykle větvený kořen, zasahující až do podorničních vrstev. Lodyha (24 -) 30 – 50 cm vysoká, zpravidla jen v horní polovině větvená. Listy peřenolaločné až peřenoklané, sytě tmavozelené; přízemní, dolní a střední listy řapíkaté až skoro přisedlé, zpravidla lyrovitě peřenoklané až peřenosečné, s velkým koncovým úkrojkem okrouhlým až skoro okrouhlým; horní listy zpravidla peřenolaločné až peřenoklané, slabě srdčitou až střelovitou bází přisedlé. Květenstvím je hrozen. Květy pravidelné, dvouobalné, korunní lístky zlatožluté, asi dvojnásobně delší než kališní. Plodní stopky přímé až přímo odstálé, rovné; šešule oblé, v době zralosti (8-) 10 – 20 (-29) mm dlouhé, 1,4 – 1,6 mm široké, ± rovné. Semena nepravidelně oválná, 1,1 – 1,5 mm dlouhá, 0,9 – 1,4 mm široká, šedohnědá, jemně dolíčkovaná.
Reprodukce a šíření: Rozmnožuje se především generativně. Kvete od dubna do června. Na jedné rostlině dozrává až několik tisíc semen, která po uzrání klíčí nepravidelně, avšak po přezimování v půdě se jejich klíčivost výrazně zvyšuje. Nejlépe klíčí asi z hloubky 1 cm. V ulehlých půdách zůstávají semena živá několik roků. Semena se šíří rovněž osivem, pící, hnojem apod. Na obdělávaných půdách se může barborka rozmnožovat i vegetativně prostřednictvím regenerace schopných přetrhaných částí kůlového kořene, které se pak nářadím při kultivaci mohou dále roznášet.
Rozšíření a hospodářský význam: Rozšířena patrně v celé Evropě (kromě Krymu) a v západní části Severní Ameriky. U nás se vyskytuje hojně až roztroušeně po celém území státu. Roste v příkopech, podél cest, v poříčních náplavech, na železničních náspech, rumištích i na polích. Zpravidla na kyselých, živinami ± chudších půdách. Zapleveluje především porosty víceletých pícnin. V současné době se jedná o méně významný plevelný druh, její výskyt se zmenšuje.
BBCH 00 BBCH 14 BBCH 19 BBCH 31 BBCH 61 BBCH 65 BBCH 79 BBCH 95 BBCH 95 BBCH 97 detail lodyžního listu