Herba
Atlas plevelů
verze 2.2
Client: 3.238.107.166
Server: 81.0.232.118
www.jvsystem.net (port:80)
Uživatelů online: 25
Česká verze  English version  Deutsche Version

Armoracia rusticana G., M. et SCH.

Křen selský

Vědecká synonyma:
Česká synonyma:
Anglický název: Horse-radish
Slovenský název: Chren dedinský
Německý název: Meerrettich,
Kren
Kód Bayer (EWRS): ARWLA
Čeleď: Brassicaceae / Brukvovité  zobrazit druhy...
Botanický popis: Statný, vytrvalý druh s mohutným větveným kořenem, zasahujícím do podorničních vrstev. Kořen je až několik cm silný, na povrchu žlutobílý, uvnitř bílý, dužnatý nebo dřevnatějící, charakteristického ostrého pachu a štiplavé chuti. Na jaře vytváří bohatou listovou růžici mohutných, až 80 cm dlouhých, dlouze řapíkatých, vejčitě protáhlých, na obvodě výrazně zubatých listů (podobný šťovík tupolistý má listy celokrajné). Z listové růžice vyrůstají listnaté, (30-) 50 – 100 (-120) cm vysoké, jemně nepravidelně rýhované lodyhy. Dolní lodyžní listy peřenolaločné až hřebenitě peřenosečné, zpravidla krátce řapíkaté; střední a horní lodyžní listy celistvé, úzce podlouhlé až kopinaté, zvolna zúženou bází přisedlé, nepravidelně hrubě zubaté. Velké hroznovité květenství má pravidelné, čtyřčetné, dvouobalné květy s bílými lístky korunními a kratšími kališními. Plodní stopky 10 – 12 mm dlouhé, přímé, šikmo odstálé. Plody jsou kulovité až opakvejčité, asi 5 – 6 mm dlouhé šešulky s kratičkou čnělkou, obsahující zploštěle elipsoidní, asi 2 mm dlouhá, hnědá až černá semena.
Reprodukce a šíření: Rozmnožuje se generativním i vegetativním způsobem. Na neobdělávaných a chudších půdách převládá rozmnožování semeny. Kvete od května do června až července a na jedné rostlině dozrává až několik set semen. Čerstvá semena jsou málo klíčivá, avšak po promrznutí v půdě klíčí lépe, až z hloubky 6 cm. Na pole, zahrady a ostatní obdělávané plochy jsou semena zanášena nářadím, komposty, půdou, balíčkovanými sazenicemi. Na obdělávaných půdách převládá rozmnožování vegetativní - částmi větvených kořenů, jež v kypré ornici, kompostech tvoří nové kořenové výběžky. Při orbě a ostatních kultivačních pracích se přelámané části kořenů roznášejí po celém poli a nářadím i na další pozemky. Části kořenů raší a rostliny vzcházejí i z podorničních vrstev a jsou značně odolné k vysýchání a vymrzání.
Rozšíření a hospodářský význam: Za oblast původního výskytu je pokládána jižní (popř. střední) část evropského Ruska. Nyní pěstován v mírných pásech celého světa, často zplaňuje a někde zdomácňuje (především v Evropě a v Severní Americe). U nás běžně pěstován a zplaňuje po celém území ČR, od nížin až do horských oblastí. Planě roste na zaplavovaných březích vod, v příkopech, vlhčích rumištích a jiných podobných ruderálních stanovištích na půdách hlinitých až jílovitých, vlhkých až mírně vysychavých, bohatých dusíkem. Hojný je na zahradách a v okolí lidských sídel. Zapleveluje extenzivně obhospodařované vlhčí louky a pastviny, ornou půdu výjimečně (především v místech pěstování). Pěstuje se pro zdužnatělý kořen, který je užíván jako kořeninová zelenina či pochutina. V lidovém léčitelství se odedávna používal na zevní obklady.
BBCH 12 BBCH 13 BBCH 17 BBCH 19 BBCH 19 BBCH 65 BBCH 65 BBCH 65 BBCH 71 BBCH 79