Neslia paniculata (L.) DESV.
|
Řepinka latnatá
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Ball-mustard
|
|
Slovenský název:
|
Repinka metlinatá
|
|
Německý název:
|
Finkensame
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
NEAPA
|
|
Čeleď:
|
Brassicaceae / Brukvovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletá ozimá, drsně chlupatá bylina s četnými hvězdovitými a roztroušenými jednoduchými chlupy. Lodyhy jsou přímé, 15 – 50 (-80) cm vysoké, obvykle v horní polovině větvené. Listy podlouhlé, podlouhle kopinaté až kopinaté, špičaté, celokrajné nebo jemně oddáleně zubaté, dolní krátce řapíkaté, ostatní střelovitou bází objímavé. Květy jsou v bohatých hroznech, pravidelné, oboupohlavné, čtyřčetné; kališní lístky podlouhle kopinaté, 1,5 mm dlouhé, tupé, žlutozelené; korunní lístky podlouhle obvejčité, 2 – 2,5 mm dlouhé, zlatožluté. Plodní stopky 6 – 12 mm dlouhé, šikmo odstálé až rovnovážné. Plody jsou téměř kulovité, 1,8 – 2,5 mm dlouhé, 2 – 2,8 mm široké, zelené, šedohnědé, hnědé až nafialovělé, nepukavé, tvrdé, zpravidla jednosemenné nažky, ze kterých v době zralosti semena nevypadávají. Povrch je drsný se síťovitou texturou a se švem sledujícím rámeček přehrádky; čnělka je válcovitá, tenká, 1 mm dlouhá, u zralých plodů opadavá. Semena světle hnědá, oválná až kulovitá, na povrchu jemně síťovaná.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od května do srpna a na jedné rostlině dozrává asi 20 – 250 plodů. V půdě klíčí čerstvá semena nepravidelně a udržují si zde klíčivost několik let. Nažky se mohou šířit hlavně nečistými osivy (obilnin).
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Původně pravděpodobně jen v jihozápadní Asii, dnes zdomácnělá v celé Evropě (s výjimkou severských oblastí), v jižní části Sibiře a v severní Africe. U nás je rozšířena od nížin až do podhorských oblastí. Roste na polích, okrajích cest, rumištích, skládkách a navážkách. Především na půdách bohatých živinami. Zapleveluje hlavně ozimé a jarní obilniny, řepku, len, okopaniny i jiné plodiny. Nežádoucí je přítomnost řepinky ve lnu přadném – zde vytvářejí rostliny dlouhé tenké lodyhy, jež ztěžují zpracování stonků lnu na vlákno. Díky značné citlivosti na běžně používané herbicidy a dokonalejšímu čištění osiva řepinka postupně z agrofytocenóz ustoupila a dnes se vyskytuje na polích velmi omezeně. V současné době se tedy jedná o málo významný plevelný druh.
|
          
|
|
|