Rumex obtusifolius L.
|
Šťovík tupolistý
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Broad-leaved dock
|
|
Slovenský název:
|
Štiavec tupolistý
|
|
Německý název:
|
Stumpfblättriger Ampfer
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
RUMOB
|
|
Čeleď:
|
Polygonaceae / Rdesnovité
|
|
Botanický popis:
|
Vytrvalý plevelný druh, úporně setrvávající v půdě silným jednoduchým až větveným, vně hnědavým, uvnitř žlutavým kůlovým kořenem, který proniká až do podorničních vrstev. Časně na jaře vyrůstá z listových růžic několik přímých, tuhých, rýhovaných, často červeně naběhlých, 50 – 100 (- 150) cm vysokých lodyh, které jsou od poloviny větvené a větve šikmo vzhůru odstávají. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, čepele 15 – 30 cm dlouhé a 8 – 15 cm široké, eliptické až vejčité, a nezvlněné, na bázi mělce srdčité, na vrcholu tupě špičaté, na rubu obvykle roztroušeně chlupaté; horní listy jsou menší, krátce řapíkaté, na bázi zaokrouhlené až široce klínovité. Drobné, většinou oboupohlavné, jednoobalné kvítky jsou sestaveny v lichopřesleny na prodloužených koncových i úžlabních květenstvích. Okvětní lístky jsou sestaveny ve dvou kruzích. Vnější tři menší kvítky později opadávají, větší tři lístky vnitřní s podlouhlým mozolkem jsou trojúhelníkovité a po obou stranách mají dole 2 – 5 výrazných zoubků. Drobné, trojboké, podlouhle vejčité, nahoře protáhlé, dole obloukovitě zašpičatělé nažky jsou červenohnědé až rezavé, 2,5 - 3 mm dlouhé a jsou uzavřeny v tmavohnědých, svraskalých krovkách, s charakteristickými 2 – 5 oboustrannými zoubky (vnitřní okvětí).
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se převážně generativním způsobem. Kvete od června do srpna a na jedné rostlině dozrává průměrně 7 000 nažek. Nažky nejlépe klíčí mělčeji v půdě, kde setrvávají i několik let živé. Nažky jsou šířeny na nová stanoviště anemochorně, hydrochorně; mohou být rovněž sklizeny s plodinou, hlavně s víceletými pícninami a suchou pící luk; šíří se též osivem (jetelovin), kompostem, statkovými hnojivy, půdou, nářadím aj. Méně intenzivní je rozmnožování vegetativní, částmi kořenů, roznášených po poli i na sousední plochu hlavně nářadím, půdou a komposty. Kořeny úporně setrvávají v půdě, zejména v podorniční vrstvě, odkud také může rašit a vytvářet nové rostliny.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Rozšířen převážně v mírném a submeridionálním pásmu Evropy, dále Malá Asie, Kavkaz a Elborz. Zavlečen a místy zdomácnělý je v Severní a Jižní Americe, jižní Africe, Austrálii a východní Asii. U nás je hojně až obecně rozšířen od nížin až do hor, nad 1 100 m vzácně. Roste na rumištích, úhorech, okrajích cest, na ruderalizovaných březích vodních toků, polích, loukách, pastvinách, zahradách, ve vytrvalých kulturách aj. Převážně na dusíkem bohatých čerstvých až podmáčených půdách. Na orné půdě zapleveluje především víceleté pícniny. Vlivem velké schopnosti setrvávat v půdě zapleveluje také všechny jednoleté plodiny, zejména obiloviny. Patří mezi velmi nebezpečné plevelné druhy luk, pastvin a víceletých pícnin. Konkurenční schopnost je velmi vysoká. Příměs rostlin v píci snižuje její krmnou hodnotu.
|
       
|
|
|