Sherardia arvensis L.
|
Bračka rolní
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Field madder
|
|
Slovenský název:
|
Drapuľa roľná
|
|
Německý název:
|
Ackerröte
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
SHRAR
|
|
Čeleď:
|
Rubiaceae / Mořenovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletá, drobná plevelná bylina. Kořeny tenké, větvené, načervenalé nebo nažloutlé. Lodyha je poléhavá nebo vystoupavá, 5 – 20 (- 40) cm vysoká, čtyřhranná, často na bázi bohatě větvená, drsně osténkatě chlupatá, chlupy krátké. Listy hrotité, na okraji a na žilce krátce osténkatě chlupaté, na líci dlouze řídce chlupaté, dolní okrouhlé až obvejčité, ve 4četných přeslenech, střední a horní podlouhlé nebo obkopinaté, ve 4 – 6četných přeslenech. Květy nahloučeny v malých koncových hlávkách, podepřených 8 – 10 na bázi srostlými listeny připomínajícími zákrov. Květenství 4 – 10 květé; kalich zřetelně vyvinutý, obvykle 6cípý; koruna nálevkovitá, 4četná, 4 – 5 mm dlouhá, světle fialová, zřídka bílá. Plodem je dvounažka, 2 – 4 mm dlouhá, za zralosti se rozpadající ve 2 obvejcovitá merikarpia. Merikarpia jsou obalena kalichem se třemi světlými cípy, povrch je drsný, jemně chloupkatý, šedohnědý.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Kvete od května do září. Osténkatě chlupaté drsné lodyhy umožňují zoochorní šíření. Výjimečně je rozšiřována osivem.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Domácí je ve Středozemí, v Evropě rozšířena na sever po jižní Švédsko, na východ po západní Bělorusko, Ukrajinu a jižní Krym; Přední Asie, Kavkaz a Zakavkazsko, východní Středozemí a severní Afrika. Adventivně v západní části Severní Ameriky. U nás se vyskytovala kdysi hojně, dnes roztroušeně. Častěji především v pahorkatině až podhůří severozápadních, středních, východních a jižních Čech, střední, jižní a východní Moravy. Vzácně nebo chybí v západních Čechách (západně od Karlových Varů a Mariánských Lázní) a na severní Moravě (severně od Bruntálu a Šumperka). Roste na polích v obilovinách (především jarních), okopaninách, v zahradách, vinicích, úhorech, vzácněji na ruderálních plochách. Nejčastěji v mírně teplých a vlhčích územích na slabě kyselých až slabě zásaditých, živinami středně zásobených půdách. Je velmi drobným a málo významným plevelem a její výskyt není v současné době třeba regulovat.
|
       
|
|
|