Stachys palustris L.
|
Čistec bahenní
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Marsh woundwort
|
|
Slovenský název:
|
Čistec močiarny
|
|
Německý název:
|
Sumpf-Ziest
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
STAPA
|
|
Čeleď:
|
Lamiaceae / Hluchavkovité
|
|
Botanický popis:
|
Vytrvalý, výběžkatý, mělčeji kořenící plevel, setrvávající v půdě článkovanými, žlutavě bílými, stářím hnědnoucími, křehkými a šťavnatými, článkovanými oddenky (obr.), na podzim nepravidelně hlízovitě tloustnoucími, uloženými pouze v ornici svisle a vodorovně. Na uzlinách jsou dva stonkové pupeny, chráněné tuhými šupinami. Z kořenových pupenů uzlin vyrůstají též jemné svazčité kořeny. Lodyhy přímé nebo krátce vystoupavé, dosahující výšky až 100 cm, obvykle nevětvené, v dolní části na hranách s dlouhými, odstávajícími štětinovitými chlupy a na ploše s roztroušenými krátkými, nazpět směřujícími chlupy, v horní části na ploše i hranách s hustými, krátkými, nazpět směřujícími chlupy. Listy vstřícné, křižmostojné, podlouhle kopinaté nebo podlouhlé, špičaté, na bázi srdčité, jemně pilovité, s vyniklou žilnatinou, po obou stranách kratičce měkce chlupaté. Listy se směrem nahoru zmenšují a v květenství přecházejí v listeny. Dole jsou krátce řapíkaté, nahoře přisedlé. Souměrné, dvouobalné, oboupohlavné květy jsou sestaveny v koncové lichopřesleny, listeny přisedlé, kopinaté. Kalich trubkovitě zvonkovitý, hustě chlupatý, zelený, často s hnědofialovým nádechem, kališní cípy trojúhelníkovité, zakončené tužší osinkou. Koruna 12 – 15 mm dlouhá, purpurově fialová, korunní trubka z kalicha vyčnívající, horní pysk vyklenutý, přímý, menší, dolní pysk 3laločný, větší. Plodem jsou tvrdky, asi 2 mm dlouhé, trojboce obvejcovité, slabě lesklé, šedé až světle hnědé, uložené po 4 na dně vytrvalého kalichu, z něhož po uzrání snadno vypadávají.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Pohlavně se čistec rozmnožuje nejvíce na chudších, sušších a ulehlých půdách. Kvete od června do září a na jedné rostlině dozrává až několik set tvrdek. Čerstvě uzrálé tvrdky jsou málo klíčivé, teprve po promrznutí v půdě se klíčivost zvyšuje. Klíčí a vzchází až z hloubky 6 cm. Na zahradách, polích a ostatních úrodnějších plochách převládá rozmnožování vegetativní, úlomky křehkých oddenků, schopných rašit téměř po celé vegetační období. Tvrdky a oddenky se rozšiřují zejména komposty, půdou, nářadím a tvrdky dále osivem (např. jetelovin), vodou a větrem.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Vyskytuje se v mírném a boreálním pásu Eurasie, v Evropě na sever až k polárnímu kruhu, na západ po Britské souostroví a západní Francii, na jih do jižní Itálie a Řecka. Zavlečen do Severní Ameriky. U nás se vyskytuje roztroušeně téměř po celém území s výjimkou vyšších horských poloh, zvláště na vlhkých až mokrých, někdy i dočasně přeplavovaných, slabě kyselých až neutrálních, živinami bohatších půdách. Je hojně rozšířen v příkopech, okrajích cest, rumištích, lemech lužních lesů, rákosinách, březích vodních toků, vlhkých loukách, vlhčích místech na polích a úhorech. Zapleveluje všechny plodiny, nejlépe mu vyhovují okopaniny, zeleniny a jiné širokořádkové plodiny.
|
        
|
|
|